|
|
Studium degradace glyfosátu ve vodách s využitím plazmatu
Vašinková, Alena ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuálním problémem narůstajících koncentrací glyfosátu v podzemních a odpadních vodách z důvodu nedostatečné účinnosti daných metod využívaných na čistírnách odpadních vod. Z tohoto hlediska je nutné vyvíjet nové metody a technologické procesy, které by mohly účinně odstranit glyfosát z vod. Doposud využívané metody v čistírnách odpadních vod by měly být nahrazeny nebo doplněny pomocí pokročilých oxidačních procesů. Praktická část této práce se věnuje glyfosátu a jeho degradaci ve vodách pomocí plazmatu. Během aplikace plazmatu byly postupně odebírány vzorky, které se dále vyhodnocovaly pomocí LC/MS vybrané jako vhodné analytické metody. Cílem této práce bylo zjistit účinnost plazmatu ve vodách s příměsí glyfosátu.
|
|
|
Pesticid glyfosát a možnosti jeho stanovení
Stará, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením glyfosátu metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována pesticidům, jejich rozdělení a použití, vlastnostem a metodám stanovení glyfosátu. Dále také kapilární zónové izotachoforéze a jejímu využití. V praktické části jsou podmínky stanovení glyfosátu pomocí kapilární zónové izotachoforézy, stanovení glyfosátu v komerčních přípravcích a testování sorpce glyfosátu v půdě.
|
|
|
Vliv glyfosátu na fyziologické procesy v živočišném organismu
Jelínková, Lucie
Bakalářská práce se zabývá působením glyfosátu na živočišný organismus. Je zkoumán vliv na jednotlivé vybrané skupiny živočichů a člověka, při různých typech experimentů. Včely v behaviorálním zkoumání vykazovaly sníženou reakci na sacharózu, zhoršení krátkodobé paměti i zhoršování vytváření souvislostí mezi pachem a potravou. Glyfosát snižoval biologickou rozmanitost v populaci obojživelníků a také v případě zkoumání přípravku s přídatnými aktivními látkami zvyšoval toxicitu již u o polovinu u nižších dávek. Glyfosát má také vliv na hepatocyty kapra, jež podléhají histologickým změnám. Zhoršený zdravotní stav ryby, která je napadena exoparasity, představuje snadnější cestu glyfosátu do jejího organismu. U potkanů a králíků působí potíže s reprodukčním ústrojím. Lidské placentární buňky reagují na glyfosát sníženou tvorbou enzymu, zodpovědného za syntézu estrogenu a tím problémům s poruchami plodnosti. Glyfosát se u profesní zátěže vyskytuje častěji a je tomu také podobně u obyvatel žijících v blízkém okolí jeho aplikace.
|
|
|
Pesticid glyfosát a možnosti jeho stanovení
Stará, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením glyfosátu metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována pesticidům, jejich rozdělení a použití, vlastnostem a metodám stanovení glyfosátu. Dále také kapilární zónové izotachoforéze a jejímu využití. V praktické části jsou podmínky stanovení glyfosátu pomocí kapilární zónové izotachoforézy, stanovení glyfosátu v komerčních přípravcích a testování sorpce glyfosátu v půdě.
|
|
|
Stanovení vybraných iontových herbicidů v povrchových vodách
Ondračka, Tomáš
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných iontových herbicidů v povrchových vodách, přičemž v první části práce jsou popsány herbicidy. Vzhledem k širokému spektru herbicidů se dále práce zabývá především glyfosátem. V další části práce jsou popsány elektromigrační metody a metody, pomocí nichž se herbicidy stanovují. V neposlední řadě je popsán postup vývoje elektrolytového systému spolu s využitím grafických možností počítačové techniky. V závěru práce jsou uvedeny a okomentovány výsledky z měření glyfosátu v povrchových vodách, srovnání se zahraniční literaturou a posouzení vhodnosti metody pro analýzu škodlivin v životním prostředí.
|
|
|
Studium degradace glyfosátu ve vodách s využitím plazmatu
Vašinková, Alena ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuálním problémem narůstajících koncentrací glyfosátu v podzemních a odpadních vodách z důvodu nedostatečné účinnosti daných metod využívaných na čistírnách odpadních vod. Z tohoto hlediska je nutné vyvíjet nové metody a technologické procesy, které by mohly účinně odstranit glyfosát z vod. Doposud využívané metody v čistírnách odpadních vod by měly být nahrazeny nebo doplněny pomocí pokročilých oxidačních procesů. Praktická část této práce se věnuje glyfosátu a jeho degradaci ve vodách pomocí plazmatu. Během aplikace plazmatu byly postupně odebírány vzorky, které se dále vyhodnocovaly pomocí LC/MS vybrané jako vhodné analytické metody. Cílem této práce bylo zjistit účinnost plazmatu ve vodách s příměsí glyfosátu.
|
|
|
Stanovení herbicidů pomocí kapilární elektromigrační techniky
Janštová, Lenka
Tato diplomová práce na téma stanovení herbicidů pomocí kapilární elektromigrační techniky je v první části zaměřena na popis elektromigračních metod, herbicidů a možnosti jejich stanovení pomocí chemických analytických metod. V další části práce je popsána izotachoforetická analýza a elektrolytový systém využívaný při stanovení glyfosátu. Dále je popsáno stanovení glyfosátu v odpadní vodě pomocí akumulace na asymetrickém účelově vytvořeném neutralizačním rozhraní. V závěrečné části práce jsou zhodnoceny a okomentovány naměřené výsledky z odebrané vody.
|
|
|
Silver Amalgam Electrodes in Electroanalysis of Selected Agrochemicals
Daňhel, Aleš ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Vytřas, Karel (oponent) ; Ludvík, Jiří (oponent)
4 ABSTRAKT Tato disertační práce se zabývá vývojem a testováním nových netoxických elektrodových materiál , detekčních uspo ádání a analytických metod následn využitých pro stanovení vybraných agrochemikálií. Byly vyvinuty nové druhy pracovních elektrod, jedna využívající st íbrnou pevou amalgamamovou pastu s organickou pastovací kapalinou (AgSA-PE), a druhá krystal st íbrného amalgamu (CAgAE). Bylo studováno jejich elektrochemické chování ve vodném prost edí a následn byly použity pro voltametrické stanovení rozší eného a toxického polutantu životního prost edí, 4- nitrofenolu (4-NP). Tento analyt byl stanoven pomocí diferenční pulsní voltametrie na AgSA-PE s limitem detekce (LD) 1 mol lí1 a pomocí CAgAE s LD 0.4 mol lí1 . V obou p ípadech bylo m eno v 0.2 mol lí1 acetátovém pufru pH 4.8. Pokusy o snížení LD využitím adsorpční rozpoušt cí voltametrie nebyly ani v jednom p ípad úsp šné. Krystalický st íbrný amalgam byl rovn ž úsp šn použit pro konstrukci mikrocylindrické pr tokové cely pro amperometrické stanovení sm si nitrofenol pomocí HPLC s elektrochemickou detekci (HPLC-ED). Ob vyvinuté elektrody, AgSA-PE i CAgAE, mohou být použity jako vhodné alternativy k toxickým rtu ovým elektrodám a CAgAE se nabízí jako slibný materiál pracovních elektrod v pr tokových systémech. Dále byla vyvinuta metoda p ípravy...
|
|
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu zvířat
Stehlík, Michal ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Pesticidy jsou látky, používané k hubení rostlinných a živočišných škůdců v zemědělství. Jsou velice významným a důležitým faktorem jak v produkci, tak ve výnosech. V dnešní době je pro zemědělce téměř nemožné se bez takových látek obejít, avšak jejich působnost v půdě nepřináší vždy jen užitek. O pesticidech je všeobecně známo, že mohou působit nepříznivě jak na ekosystém, ve kterém se vyskytují, tak na lidský či zvířecí organismus. V důsledku toho bylo již mnoho takových látek během své působnosti zakázáno a vyřazeno z trhu. Pesticidy a jejich rezidua podléhají mnoha kontrolám a laboratorním rozborům ve snaze předejít jejich negativnímu působení.
Cílem bakalářské práce bylo testovat vliv pesticidu (Roundup) na střevní mikroorganismy. Experiment zahrnoval jednoduchý pokus na čerstvém výkalu skotu a dále pak komplexní posouzení vlivu Roundupu na kultury, izolované z výkalů různých hospodářských zvířat. U čistých kultur bakterií byly stanoveny specifické růstové rychlosti ve třech různých koncentracích Roundupu. U kravských výkalů byly stanoveny počty laktobacilů, enterokoků, E. coli a koliformních bakterií po kultivaci v šesti různých koncentracích Roundupu.
V prvním pokusu nebyla prokázána žádná korelace koncentrace Roundupu a počtu kravských střevních bakterií. U druhého pokusu byl vliv Roundupu na růst střevních bakterií zjevný u nejvyšší koncentrace. Při koncentraci účinné látky glyfosátu ve vzorku 17 g/L dosahovaly specifické růstové rychlosti značně nižších hodnot než u nižších koncentrací. Kontrolní vzorek a vzorky o koncentraci glyfosátu 1,7 g/L a 0,17 g/L narostly ve většině případů podobně. Z toho vyplývá, že v těchto koncentracích nebyl růst bakterií glyfosátem příliš inhibován. Nejméně citlivé byly na přítomnost glyfosátu byly celkově laktobacily. U zvířat byla zjištěna nejvyšší citlivost na glyfosát u střevních bakterií skotu a nejnižší u střevních bakterií kura.
|
host ::
RSS.